tiskovazprava thumbnail

Vysvětlení mediálně prezentovaných nepřesností aneb jak je to s tou čtvrtinou života v důchodu a sdíledním vyměřovacích základů manželů pro uplatnění důchodových nároků?

Admin AKT, TK Leave a Comment

Po zasedání Odborné komise pro důchodovou reformu dne 11. 12. 2014 se zejména psanými médii šíří zprávy o to, že komise navrhuje, aby každý (v průměru) měl zaručeno, že stráví přibližně čtvrtinu svého života v důchodovém věku. Potud je tvrzení pravdivé. Rozdíl je však v pojetí základu, z něhož se má ona čtvrtina počítat. Média prakticky bez výjimky prezentují jako základ hodnoty naděje dožití (průměrné délky života) při narození 75 let pro muže a 81 let pro ženy, což přibližně odpovídá hodnotám posledních publikovaných úmrtnostních tabulek ČSÚ.

Tyto tabulky však zachycují úroveň úmrtnosti jen v roce 2013. Pro uvedený odhad by se proto daly použít pouze za předpokladu, že by bylo možné očekávat v příštích nejméně sto letech stejnou, neměnnou úroveň úmrtnosti. To je však krajně nepravděpodobný scénář. Proto se pro odhady doby prožité v důchodu mohou používat pouze odhady úmrtnosti ve skutečných generacích osob narozených v jednotlivých letech. Navíc pozornému čtenáři návrhu, který je veřejně dostupný na stránkách Odborné komise, patrně neunikne skutečnost, že se jedná o čtvrtinu života člověka, který se dožije důchodového věku, a nikoli každého, kdo se v příslušném kalendářním roce narodil.

Pro ilustraci lze uvést, že podle klasických tzv. průřezových tabulek ČSÚ za rok 2013 by průměrná délka (zbývajícího) života při dosažení šedesáti let činila zhruba jen 19 roků pro muže a 23 roků pro ženy. Podle aktuálních prognóz by však měl muž, který v roce 2013 dosáhl 60 let, mít před sebou zhruba ještě 22 roků života a stejně stará žena více než 26 roků. Je to dáno tím, že naděje dožití rok od roku roste v důsledku postupného poklesu intenzity úmrtnosti a také aktuální prognózy počítají s jejím dalším růstem. Celková délka života osob, které se v roce 2013 dožily 60 let (ročník 1953), by tedy měla činit 82 let pro muže, resp. 86 let pro ženy. Důchodový věk muže by podle uvedeného pravidla měl být pro muže 61,5 roku, pro ženu 64,5 roku. Průměrná hodnota pro obě pohlaví rozhodná pro navrhované posuzování nastavení hranice důchodového věku činí 63 let, je tedy pro ženy dokonce o něco vyšší než hodnoty podle současné právní úpravy (muži 63 let, ženy se 2 dětmi 59 let 4 měsíce).

Vzhledem k aktuálnímu vývoji úmrtnosti i návrhu fungování revizního systému nelze proto předpokládat, že by se, pokud bude návrh Odborné komise přijat, měnila dosavadní právní úprava hranice důchodového věku u osob, které jí dosáhnou v nadcházejících nejméně patnácti letech. Důchodový věk mužů i žen s nejvýše 2 dětmi by měl proto do roku 2030 postupně vzrůst na 65 let.

Přínos navrženého systému spočívá v tom, že na rozdíl od platné právní úpravy je schopen poměrně citlivě reagovat na vývojové změny průměrné délky lidského života. Pokud se bude úmrtnost vyvíjet podle současných prognóz, tedy dále klesat, ne však rychleji než v současnosti, pak by při uvedeném kritériu měl důchodový věk růst i po roce 2030. Časem ale snad o něco pomaleji než o 2 měsíce z generace na generaci. Pokud by se naopak ukázalo, že úmrtnost se již nesnižuje nebo dokonce významněji vzrůstá, mohlo by dojít k zastavení růstu, resp. k poklesu důchodového věku tak, aby člověk, který se dožije seniorského věku, strávil v důchodu v průměru uvedenou jednu čtvrtinu svého života.

Nedorozumění vznikají také při interpretaci obsahu dalšího návrhu Odborné komise. V tomto případě se nejedná o rozdělení důchodu mezi manžely rovným dílem, ale o sdílení vyměřovacího základu, jednoho z východisek výpočtu výše důchodu. Za dobu trvání manželství by se každému z manželů měla do výše jejich budoucího důchodu započítat každým rokem částka ve výši poloviny součtu obou jejich příjmů. Tedy pokud má například muž 50 tisíc a žena 10 tisíc korun měsíčně, pro účely výpočtu důchodu by se po dobu manželství počítalo, že každý vydělává 30 tisíc korun měsíčně. Důchod by pak měl každý svůj, vypočítaný na základě samostatných příjmů před vstupem do manželství, společné poloviny příjmů v době manželství, případně samostatných příjmů po rozvodu, ovdovění či odchodu druhého manžela do důchodu.

Věříme, že toto vysvětlení spolu s pozorným studiem veřejně dostupných návrhů Odborné komise pro důchodovou reformu přispěje k lepšímu porozumění těmto navrhovaným krokům, které by měly přispět k lepšímu a spravedlivějšímu fungování našeho budoucího důchodového systému.

Martin Potůček

předseda Odborné komise pro důchodovou reformu

AdminVysvětlení mediálně prezentovaných nepřesností aneb jak je to s tou čtvrtinou života v důchodu a sdíledním vyměřovacích základů manželů pro uplatnění důchodových nároků?

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *