Christophová: návrhy k důchodové reformě

Admin HLP Leave a Comment

Vážení,

V mediích se neustále opakuje v souvislosti se starobními důchody první pilíř, druhý pilíř, třetí pilíř…. ale žádné řešení, zdá se, nevede ke zvětšení důchodového koláče ani ke zlepšení finanční situace důchodového účtu ani důchodců. Dali jste k dispozici adresu, nevím, kolik lidí vás inspirovalo svými nápady a proto berte i můj příspěvek jako jakýsi brainstorming. I když…asi už se budete raději držet toho, co už jste zpracovali.

Když bychom vyšli z toho koláče, jsou dvě možnosti, buď se bude přerozdělovat stávající koláč nebo se bude nutno přijmout taková opatření, aby se koláč zvětšil. Bohužel ani stávající koláč nezůstane neměnný.

Ke zvětšení stávajícího objemu finančních prostředků v důchodovém systému může dojít jen

-zvýší-li se výše mezd –to nelze očekávat ani v krátkodobém výhledu ale ani dlouhodobém, protože je u nás nízká produktivita práce a když se zvýší na žádoucí úroveň, sníží se zaměstnanost

-zvýší-li se počet osob, které do systému přispívají – toho lze dosáhnout dvěma způsoby

                                                   -zvýšením porodnosti

                                                  -zvýšením zaměstnanosti osob dosud nezaměstnaných

Podtrženo a sečteno zvýšení porodnosti je jediný možný způsob jak koláč zvětšit/ nechceme-li zvýšit odvody všem/ a bude trvat více jak 20 let než budou narozené děti do systému přispívat. Proto je třeba do té doby vymyslet náhradu.

Je škoda, že s vámi nespolupracují psychologové. Vaše práce jsou samá čísla, ale jsou to lidé, kteří plní důchodový účet.

Vezměte, jak zvýhodňování samoživitelek změnilo naší společnost. Páry neuzavíraly manželství, aby mohly čerpat výhody samoživitelek./ Teď budou pro změnu čerpat neplacené výživné, už teď je jasné jak/. Tento jev však otcové shledávají výhodný také proto, že se můžou kdykoliv sebrat a odejít, takže se tento zlozvyk stal normou, omlouvaný frází, že na společné soužití nepotřebují papír. Zatímco rozvod manželství přece jen znamená nějakou brzdu, kdy si své činy  a jejich následky dvojice musí rozmýšlet, jen tak odejít je snadné.

 Unisono se hlásá, že dnešní ženy mají děti později nebo vůbec, aby mohly budovat karieru. Ne. Jsou to dnešní muži, kteří nepotřebují děti. Jsou zhýčkaní, protože oni nic nemusí oni všechno mohou. Kde má dnešní mladá žena “sehnat“ otce pro své dítě, když dnešní mladí muži zůstávají v péči své maminky a užívají si bezstarostný život a ušetřené finance jak nejdéle to jde. Proč by se vrhali do života povinností, když nemusí. Nehody se nestávají, je přece antikoncepce a oni dobře vědí, že manželka o ně nebude tak jako maminka pečovat. A když maminka už není, nastěhují se k samoživitelce. Ta jim uvaří, vypere, potěší, ale nechce po nich, aby pečovali o její děti. No a když to nevyjde, jdou jinam, bez jakýchkoliv výčitek svědomí  a následných povinností, protože neopouštějí svoje děti. Dívejte se kolem sebe. Tak to opravdu chodí.

 Ženy mají limitované biologické hodiny, ale také / většina z nich/ přírodou daný mateřský pud. Samozřejmě ty, co ho nemají, si děti nepořídí nikdy, těch je  ale velmi málo. Situace na trhu s potenciálními otci je kritická. Dnes se velmi často stává, že si žena nemůže vybírat vhodný „genetický materiál“, natož osobu se stejnými zájmy, dvojice jsou nesourodé a proto se tak často rozcházejí.  Proto je také tolik jedináčků. Ženy nikdy neví, jak dopadnou. Žít sama s jedním dítětem se ještě jakžtakž dá, alespoň si to myslí, a jejich touha po dítěti je naplněna. Na druhou stranu ženská emancipace má různé podoby. Některé ženy vlastní neschopnost nahrazují konfliktností a jsou nesnesitelné. A také- bohužel jsou to matky, které neumí / nebo nechtějí/  vychovat Muže. A bude hůř, až dvojice budou tvořit jen sobečtí jedináčkové.

Proto je nutné konečně nastolit takové podmínky, aby se vyplatilo mít děti.

Nedomnívám se, že je výborné mít jen jednu daň. Daně jsou vynikající nástroj pro ovlivňování žádoucího chování obyvatelstva. Ano, je to náročné na kontrolu, ale kontrola je i teď velmi potřebná, když vidíme ty obrovské úniky na všech frontách. Stačí jen nabrat hodně kontrolorů, tím snížit nezaměstnanost a více kontrolovat výběry daní a poplatků. Je to tak složité? Ten efekt je vždy pozitivní.

Proto bych navrhovala řešení v oblasti plateb sociálního zabezpečení  a plateb daní.

Vycházím z předpokladu, že počet obyvatel není třeba navyšovat a  proto dvě děti by měl být základní cíl.  A protože nejsme nijak bohatý stát, je to i dobré minimalistické řešení. Někdy později to lze změnit. Je dobré mít tolik dětí, na kolik mi stačí finance i síly. Rodin, které budou mít 3 a více dětí nebude mnoho a je možné je ošetřit ostatními sociálními nástroji. Matky, které mají aspoň dvě děti, by měly mít nárok na jeden druh antikoncepce zdarma

 /nejspolehlivější se jeví nitroděložní tělísko na 5 let/. Důvod? Existuje mnoho sociálně slabých dvojic, které nemají na antikoncepci a pak  zbytečně, často nechtěně dostávají do dalších problémů sebe i stát.

 Je třeba se vydat opačným směrem. Ne neustále natahovat ruku a hledat ve státním rozpočtu peníze na přilepšení potřebným, ale odebírat zvýhodněným a přerozdělovat.

 

Důchodový systém:

1/ponechat dosavadní způsob výpočtu důchodu, odvíjející se podle výše mzdy

2/ponechat výši platby na sociální zabezpečení/důchody/ u osob, které mají dvě a více dětí

3/zvýšit výši platby na sociální pojištění o 4%(?) osobám s jedním dítětem

4/zvýšit výši platby na sociální pojištění o 6%(?) bezdětným

5 zavést důchodový pilíř Y pro všechny zaměstnance a OSVČ

6/zvýšit odvody na sociální zabezpečení za stanovený počet zaměstnanců o 10% zaměstnavatelům rizikových pracovišť/doly apod./ a všem zaměstnavatelům, kteří mají sídlo firmy mimo ČR oproti tomu, co platí dosud.

Odst. 3 a 4 zavést u osob ve věku 25 – 55 let, ovšem, aby byl systém stimulující / ve prospěch snahy pořídit si dvě děti /, je třeba zatížit procenty navíc zaměstnance ne zaměstnavatele.

Odst.6 je jasně zdůvodnitelný – horníci chtějí dříve do důchodu, nechť jim tedy tuto výhodu zaplatí zaměstnavatel, který jejich předčasnou opotřebovanost způsobil. Zaměstnavatelé by vyššími  odvody  na zdravotní a sociální pojištění  pokryli vyšší náklady na zdravotní péči a předčasné důchody pro pracující v nezdravých podmínkách. Teprve potom by si mohli všichni propočítat, jak „výhodné“ je prolomení limitů a vyvážení uhlí a energií vyráběných z uhlí do zahraničí. Nyní je to vlastně na úkor zdraví zaměstnanců.

Všichni zaměstnavatelé mající sídlo mimo ČR těmi procenty doplní sociální účet za všechny své zaměstnance, pracující v ČR, protože všichni obyvatelé čerpají ze státního rozpočtu další služby, ale jejich zaměstnavatelé do něj neodvádí daně. Proč vše jde stále jen na úkor ostatních daňových poplatníků?

Osobně bych doporučovala pro osoby pracující ve ztížených podmínkách nezavádět žádná zvýhodnění, ale v zájmu jejich zdraví omezit možnost pracovat v takových podmínkách jen 10 let. Přinese jim to lepší zdraví, a možnost /nutnost/ zavčas se rekvalifikovat na jinou práci. A ti, co by přesto chtěli nadále pracovat v dolech, by ničili své zdraví vědomě a nemohou si tak dělat nároky na výhody.

Tento systém lze zavést okamžitě po provedení drobných změn v legislativě. Nedochází totiž k žádné naprosto radikální změně. Dokonce je možné změny rozvrhnout do několika let.

 Zvýšená procenta lze hned odvádět přímo mzdovými účetními, kde se každý prokáže rodnými listy dětí. Ta procenta navíc by byla právě na vyrovnání rozdílu mezi snižujícím se počtem plátců do systému a zvyšujícím se počtem příjemců. To samé lze ihned zavést i u OSVČ, prokazovat se budou při podání „Přehledu“ na OSSZ.

 Jde o solidární systém. Když chceš  důchod, pořiď si děti nebo si ho předplať. Není to diskriminující, každý si může vybrat. I ti, co objektivně děti mít nemůžou, můžou děti adoptovat a nebo za odvedená procenta užívat výhod bezstarostného života. Uvedená procenta výše jsou odhadnutá. Nemám k dispozici tolik podkladů, aby byla stanovena optimálně. Ostatně to se asi napoprvé stejně nepovede. Je třeba nějak začít a podle výsledků za uplynulý rok procenta upravovat vyhláškami, aby byla nejen příjmem do systému, ale zároveň i motivační ve prospěch dvou dětí. Mělo by jít o otevřený systém.

Pilíř Y.

Nefandím pilířům s podporou státu, které obhospodařují penzijní fondy. Výnosy slouží jen pro vysoké mzdy  managementu/ o jehož kvalitách mám odůvodněně velké pochybnosti/ a odměny dealerům a střadatel dostane jen svoje peníze a peníze státu.

Jsem pro pilíř Y. Jde o fond, který by mohl existovat vedle současných odvodů na sociální zabezpečení, byl by povinný pro jednu stokorunu ze mzdy a dobrovolný pro určení výše nad 100 Kč a jedině tento by byl podle daných pravidel s příspěvkem státu. Zaměstnanec by  měl zřízen automaticky ke mzdě číslo účtu / které by se mohlo v budoucnu použít třeba místo rodného čísla/, mzdová účetní by mu  srážela povinných 100Kč a nebo dle jeho dispozic vyšší částku, kterou si určí/ ne v procentech ze mzdy ale po stokorunách/ a odvedla na oddělený účet MPSV / OSSZ/. Tak jako odevzdává výkazy o mzdách, odevzdá o jeden sloupeček víc a jednou ročně bude přidělen naspořené částce státní příspěvek. Zaměstnanec dostane jednou za rok informaci, kolik si naspořil s příspěvkem státu a pak za celou dobu po kterou byl ekonomicky činný. Částka do Kč 1000,- měsíčně by nebyla zdaňovaná. V dnešní době vedení takového účtu nemůže být pro stát problém. Naspořená částka se v době výplaty důchodu  rozdělí na měsíční částky podle let dožití platných pro rok odchodu do důchodu.

Peníze naspořené a nespotřebované v tomto pilíři by se dědily. Ale protože jsou zde i peníze státu, stát legislativně upraví, že dědic dostane zděděnou částku na jeho oddělený účet, určený pro spoření na důchod s příspěvkem státu. Tak lze zajistit, že i v případě dožití vyššího věku, než bylo propočítáno, nemusí být důchodce krácen.

Samozřejmě příspěvek státu by se přiměřeně zvyšoval úměrně s výší naspořené částky, která by byla zastropovaná./ např. za každých 100 Kč stát přidá 30 Kč až do výše 12000 Kč ročně./ V kritických chvílích / např. v nezaměstnanosti, nemoci/ nebude ze strany zaměstnance

 / OSVČ/ převáděno na tento účet nic, jindy třeba více, ale v rámci roku bude od státu příspěvek jen na max. 12000,-Kč ročně. Výhodou pilíře Y je, že stát vydá peníze, které ve skutečnosti ze systému neodejdou a budou součástí důchodového účtu a nebo uloženy na odděleném účtu.

Je mi jasné, že se tento způsob nebude líbit zástupcům nynějších penzijních fondů. Na zváženou střadatele bych dala úspory nad 12000 Kč ročně, které  mohou jít buď do pilíře Y bez dalšího zhodnocení, nebo  na soukromé penzijní fondy, které mohou zajistit další zhodnocení jiným způsobem, třeba i rizikovějším, samozřejmě se souhlasem střadatele.

Počet odpracovaných let bude samozřejmě nutné zvyšovat úměrně průměrnému věku dožití, stejně jako odchod do důchodu. Měly by se ale zachovávat určité poměry…

Např.:

PP + (OL1 +m)+(D1+m/3)=VD

PP + OL + D = VD

příklad

výchozí stav  20 + 40 + 20 = 80

změna věku dožití  na 85 let

nová rovnice: 20 + ( 40 + m ) + ( 20 + m/3 ) = 85

              =>                                                 m=3,75

              =>  20 + 43,75 + 21,25 = 85

To znamená, že při zvýšení věku dožití z 80 ti let na 85 let bude třeba odpracovat 43,75 roků, aby bylo možno odejít do důchodu. Pravděpodobný počet let strávených v důchodu bude   21,25 let.

PP – příprava na povolání  – 20 let

OL1 –odpracovaná léta – 40 let

OL odpracovaná léta po změně věku dožití

VD- věk dožití

D1 -  počet let v důchodu – 20 let

D – počet let v důchodu po změně věku dožití

m – proměnná závislá na změně nově zjištěného věku dožití

Předčasný odchod do důchodu by mohl být až 5 let před stanoveným datem s tím, že by se krátila vyplácená částka základního důchodu a pilíř Y by se rozpočítal podle skutečně předpokládaných let strávených v důchodu a naspořené částky. Pokud by za horníky platil zaměstnavatel 10% navíc, neměli by svůj důchod krácený.

Bylo by dále vhodné a určitě i výhodné pro udržení zaměstnanosti pět let před důchodem, osvobodit zaměstnavatele od nákladů na platbu sociálního zabezpečení pro takové osoby.

Výsluhy by měly být výsluhovými důchody, vyplácenými až v momentě odchodu do důchodu. Měly by být vypláceny jen těm pracovníkům vyjmenovaných složek, kteří pracují na rizikových  pozicích a jen za dobu, po kterou na těchto pozicích pracují. Celková částka výsluhového důchodu by neměla přesáhnout např. ½  starobního důchodu. Nikdo si neumí představit jak je tato oblast pro spoluobčany frustrující. Soudružka s nedokončeným středoškolským vzděláním, která pracovala před rokem 1989 na pasech a vízech, má vyšší důchod, než vysokoškolsky vzdělaný manažer. To je jen jeden příklad. Vždy by měly fungovat nějaké proporce.

Pokud jde o vdovské důchody – není zatím taková situace, aby bylo možné slušně žít z jednoho průměrného důchodu, zejména důchodu žen.

Zvážit by se měla „mzda“ za náhradní dobu. Průměrná mzda není dobré řešení, protože ve většině případů lidé, u nichž se tato náhradní doba vykytuje nejvíce,na  průměrnou mzdu nikdy nedosáhnou a pak mají vyšší důchod, než ti, kdo stále pracovali.

Nedovedete si představit, jak bezstarostný život mají bezdětní a nakonec berou důchod na který odvádějí peníze děti těch druhých. To není fér. Stát to rodinám s dětmi vůbec neusnadňuje. Nejdříve byly zrušené jesle a podstatným způsobem snížen počet školek, což matkám znemožnilo moci jít pracovat, přičemž mateřský příspěvek je pro existenci žalostný. Všechno od začátku bylo špatně. Podsouvat matkám, že strávit s dítětem jeho první 3 roky je nesmírné štěstí pro obě strany mohl jen někdo, kdo o tom vůbec nic neví. Nikdo si neumí představit, jak je psychicky vyčerpávající být notoricky nevyspalá, uzavřená mezi čtyřmi stěnami se stereotypními činnostmi krmení, přebalování, praní. Nešťastná matka nemá šťastné děti.

Proto by se důchodová komise měla zaobírat i tím, aby byly vytvořeny podmínky pro zajištění zvýšení počtu budoucích plátců do důchodového systému.

Přídavky a porodné na děti by měli motivovat k pořízení dvou dětí.

Porodné : 1. dítě 5000, Kč, 2.dítě 15000,-Kč, 3. a další dítě 3000,-

Přídavky : jedno dítě – 700,- dvě děti 1700,- tři děti 1800,-, čtyři děti 1900,- ………..,   přičemž

               by se částky nerozpočítávaly podle dosažených výdělků. Do čtyřnásobku  průměrné

               mzdy rodičů by je dostávaly  všechny děti, nad žádné. Záměrně je zde použito ne

              přídavky na dítě, ale na všechny děti v rodině.

Protože jsou dvě děti tím základem pro udržení počtu obyvatel a úrovně starobních důchodů je třeba provést úpravy v podpoře života rodin s malými dětmi. Tomu by měla napomoci úprava v oblasti daní. To je totiž podmínka, aby se zvýšil počet plátců do systému a proto by i toto mělo být v centru pozornosti důchodové komise.

Daňový systém

Variabilita daňového systému by měla sloužit k získání prostředků k vybudování a financování zařízení, která by usnadňovala život rodinám s dětmi a zároveň stimulovala k tomu, aby si dvě děti rodiny pořídily, aby to pro ně bylo výhodnější než mít jedno nebo žádné, aby děti měly rodinu a ne jen maminku a tatínka, kteří jsou teď kamarádi, ale za rok už je spolu neuvidí.

Např. tato změna v dani z příjmů:

  • Každý osamělý pečovatel o jedno a více dětí                                                                  15%
  • Každý manželský pár, který má v péči dvě a více dětí…. zdanění pro každého       15%
  • Každý manželský pár, který má v péči jedno dítě…..zdanění pro každého              20%
  • Každý manželský pár nebo každý svobodný, rozvedený ve věku 25 -55 let nepečující o žádné dítě ………     30%

Ta procenta, aby stimulovala, musí být opravdu znát. Pro uvedený daňový systém, by byly rozhodující rodné listy a oddací listy, které by byly každý rok porovnány s údaji v matrikách.

Takto pojatý systém by stimuloval nejen k narození více dětí, ale i k tomu, aby všechny děti měly pevnější rodinné prostředí, které pro svůj psychický vývoj potřebují.

Za stavu, kdy každý pár má dvě děti by platilo, že daň je 15%. Je na svobodné vůli každého, aby této daně dosáhl. Nejde o diskriminaci ani o zvýšení daní. Proto není volební slib – závazek nezvyšovat daně – porušen.

Shrnutí.

Je možné říci, že výše navrhovaný systém podstatným způsobem nenarušuje dosavadní. Není zapotřebí nic přepočítávat. Lze jej zavést prakticky ihned po úpravě legislativy. Pouze ti, kdož nastoupili do vlaku později / např. čtyřicátníci/ budou mít naspořeno v pilíři Y méně a tudíž i méně na přilepšení v důchodu. Tady by byla jejich situace téměř stejná, jako kdyby se žádná změna neudělala. Naopak by byli zvýhodněni v ekonomickém věku, protože by začali zvýšená procenta na sociální zabezpečení a daň platit ne od 25ti ale až třeba od 40ti let, pokud by neměli dvě děti.

Je třeba vzít v úvahu, že celý systém je nutný zavést v plném rozsahu. Kdyby se např. zavedly jen zvýšené platby bez podpory k narození dětí, byl by zde stejný problém za několik let znovu.

Nedoporučuji zavádět penzijní připojištění pro děti. Za situace, kdy rodiče mají sotva peněz nazbyt pro vlastní penzijní pojištění lze jen těžko očekávat, že budou spořit ještě pro děti. A vůbec, bývalo normální, že se ve stáří děti staraly o rodiče. Dnes je to u nás naopak. Rodiče by se měli postarat o dobré vzdělání svých dětí, ale o bydlení a penzi ať se starají děti v dospělosti samy.

Výčet opatření.

Změny v důchodovém systému:

1/ponechat dosavadní způsob výpočtu důchodu, odvíjející se podle výše mzdy

2/ponechat výši platby na sociální zabezpečení/důchody/ u osob, které mají dvě a více dětí

3/zvýšit výši platby na sociální pojištění o 4%(?) osobám s jedním dítětem

4/zvýšit výši platby na sociální pojištění o 6%(?) bezdětným

5 zavést důchodový pilíř Y pro všechny zaměstnance a OSVČ

6/zvýšit odvody na důchodový účet za stanovený počet pracovníků o 10% zaměstnavatelům

  rizikových pracovišť/doly aj./ a zaměstnavatelům, kteří mají sídlo firmy mimo ČR.

7/ umožnit odchod do důchodu o pět let dříve a částku důchodu krátit

8/ motivovat zaměstnavatele, aby za zaměstnance, kteří mají pět let do důchodu byli

    osvobozeni od odvodů na sociální zabezpečení

9/ Výsluhy ( vojáci, policisté )aby se staly výluhovými důchody, vyplácenými až po odchodu

    do  důchodu

10/vdovské důchody zatím ponechat

11/ zavést opatření v podpoře rodin, aby se zvýšil počet budoucích plátců do důchodového

      systému – výrazná podpora rodin se dvěma dětmi – porodné, dětské přídavky

Změny v daňovém systému:

Např. tato změna v dani z příjmů:

  • Každý osamělý pečovatel o jedno a více dětí                                                                    15%
  • Každý manželský pár, který má v péči dvě a více dětí…. zdanění pro každého       15%
  • Každý manželský pár, který má v péči jedno dítě…..zdanění pro každého               20%
  • Každý manželský pár nebo každý svobodný, rozvedený ve věku 25 -55 let nepečující o žádné dítě………     30%

Peníze jsou velmi účinný nástroj. Jsou demotivující, pokud se dávají / bez zásluh/, ale nutí změnit chování, pokud se berou.

Pokud je něco nesrozumitelného, jsem samozřejmě ochotná vše blíže vysvětlit. Nevylučuji, že jsem vždy nedomyslela, nebo neuvedla, protože jsem předpokládala stejnou „vlnu“ myšlení.

Přeji hodně úspěchů, hlavně v prosazení dobrých nápadů na kompetentních místech.

Ing. Milena Christophová

________________

Autorka poskytla souhlas se zveřejněním příspěvku na webových stránkách Odborné komise pro důchodovou reformu. Příspěvek nevyjadřuje názor Odborné komise pro důchodovou reformu, nýbrž pouze osobní názory a zkušenosti autorky. Příspěvek neprošel jazykovou ani věcnou korekturou.

AdminChristophová: návrhy k důchodové reformě

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *