Gottwald: Připomínky k důchodové reformě

Admin HLP Leave a Comment

Dovolte, abych Vám níže napsal několik podnětů k zamyšlení při přípravě důchodové reformy.
S poděkováním za jejich zvážení
Mgr. Jiří Gottwald

Je zřejmé, že se v budoucnu neobejdeme s jistou mírou spoluúčasti občanů na svých starobních důchodech, ať už formou důchodového připojištění nebo formou „jiného spoření“. Pro člověka je však velice složité rozhodnout se pro připojištění, spoření či zvolit jinou strategii, když neví, jak dlouho bude žít a na jakou dobu si tak má našetřit dostatek prostředků, resp. na jakou dobu se připojistit, aby jeho příjmy v důchodovém věku byly důstojné. K vyřešení tohoto se nabízí velice jednoduché řešení, a to říct občanům, na jak dlouhou dobu si mají naspořit dostatek prostředků:
To lze zrealizovat tím, že lidé nebudou muset „dotovat“ svůj vlastní starobní důchod po celou dobu jeho pobírání, ale např. jen po dobu prvních 5 – 10 let po dosažení důchodového věku a poté budou dostávat důchod v plné výši (rozumějte ve výši přibližně současných důchodů financovaných způsobem „PAY AS YOU GO“) jen od státu.
Důchod od státu (I. pilíř) by v takovém případě skokově lineárně narůstal: např. od 67 let by lidé dostávali 10 % současné výše důchodu od státu + 90 % ze soukromého připojištění, od 68 let 25 % od státu + 75 % ze soukromého pojištění, od 69 let 40 % od státu + 60 % ze soukromého pojištění… a od určitého věku by zkrátka dostávali 100 % důchodu od státu tak, jako je tomu dnes. Tento věk by byl však tak vysoký (cca 72 – 77 let), že by to pro stát bylo zcela jistě únosné (průměrný věk dožití mužů v ČR – 73 let, žen 79 let), a byl by zachován důstojný důchod těch skutečně nejstarších, kteří nepředpokládali, že by se mohli dožít např. věku 95 let, a tak si dostatečné množství prostředků nenašetřili nebo nezvolili jinou vhodnou strategii…
Největším problémem současné podoby starobních důchodů je právě to, že se poskytují od začátku v plné výši, což pak nutí stát neustále jen plošně posouvat věk odchodu do důchodu nebo plošně snižovat výši starobních důchodů (ve vztahu k průměrné mzdě) a občany dostatečně nemotivuje se důchodově připojistit nebo jinak si na důchod spořit.
Mnou nastíněný systém starobních důchodů by dle mého názoru dostal v dohledné době důchodový účet z červených čísel a občany by dostatečně motivoval účastnit se důchodového připojištění. Lidé, kteří nenašetří dostatek prostředků v důchodovém připojištění, buď půjdou do důchodu později, budou si k němu přivydělávat (což fakticky lze jen v nižším důchodovém věku), využijí jiných svých soukromých zdrojů, nebo se zpočátku podstatně uskromní. Nastíněná reforma se může přechodnými ustanoveními částečně dotknout i současných padesátníků, kteří by si „dotovali“ např. jen první tři roky odchodu do důchodu, a to ve výši např. 10 % až 30 %. Důchodová reforma by tedy v podstatě nestála stát vůbec nic, začala by se pozitivně projevovat v již dohledné době a hlavně řeší problematiku starobních důchodů komplexně, tedy nejen těch, kteří se pro to dobrovolně rozhodnou, a to vše při zachování důstojného stáří.
Pro úplnost dodávám, že bude vhodné nastavit minimální výši prvního (i každého dalšího) období tak, aby oněch 10 % (případně jiné „počáteční procento“) nekleslo pod částku vycházející ze zaopatřovacího principu (dnes tzv. základní výměra = 9 % průměrné mzdy + minimální procentní výměra = 770,- Kč) a současně možná i nastavit omezující podmínky pro některé sociální dávky, aby na ně neměli nárok méně zodpovědní starobní důchodci a zamezilo se tak zatěžování sociálního systému z jiné strany.

 ________________

Autor poskytl souhlas se zveřejněním příspěvku na webových stránkách Odborné komise pro důchodovou reformu. Příspěvek nevyjadřuje názor Odborné komise pro důchodovou reformu, nýbrž pouze osobní názory a zkušenosti autora. Příspěvek neprošel jazykovou ani věcnou korekturou.

AdminGottwald: Připomínky k důchodové reformě

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *