Příběh obyčejného důchodce

Admin HLP Leave a Comment

Pan Josef na klasickou představu penzisty moc nenaplňuje. Je šlachovitý a svalnatý, pohybuje se svižně a vzpřímeně, nenosí brýle ani se neopírá o hůlku. O jeho pokročilém věku vypovídají pouze šedé vlasy a vrásky ve tváři. Josef K. sedí u stolu s větším hrnkem čerstvě uvařeného „turka“, ve skromně zařízeném jednopokojovém bytu, který je však pečlivě uklizen. Můj život se totálně změnil po rozvodu“, začíná Josef svůj životní příběh. Po rozvodu dostal do péče i své dvě malé děti a sám uznává, že na výchovu úplně nestačil. Josefův život se pak po následujících několik desetiletí odvíjel ve stejném tempu a stereotypu: ráno do práce, odpoledne starost o domácnost a výchova dětí. Protože už si nenašel jinou životní partnerku, byl na většinu běžných povinností i rozhodnutí sám. Další životní zlom příchozí pár let před řádným důchodem, kdy už nemůže sehnat adekvátní práci a raději volí předčasný důchod. A to i za cenu výrazně krácené starobní penze. „Být na pracáku bylo pro mne ponižující“, vysvětluje své rozhodnutí Josef.

V ČR je důchod trvale krácen 551 701 penzistům. Je to téměř čtvrtina (přesně 23,5 %) všech starobních důchodů. zdroj: MPSV

Ptám se Josefa na to, jak se změnil jeho život v důchodu. „Musel jsem se výrazně omezit, jinak bych nepřežil. Můj důchod nedosahuje ani pětimístné částky“, odpovídá klidným hlasem. Dozvídám se, že na některé věci musel rezignovat. Nejezdí na výlety, nechodí do kina ani do divadla. Potraviny nakupuje výhradně ve „slevě“ a upřednostňuje kvantitu před kvalitou. Jeho volný čas se omezuje na sledování televize, četbu knih z veřejné knihovny a procházek. Když se naskytne možnost příležitostné brigády, pan Josef ji vždy rád využije. Ač vysokoškolsky vzdělaný člověk, většinou se jedná o těžkou manuální práci za málo peněz. Tento vítaný přivýdělek mu umožňuje jeho (zatím) obstojný zdravotní stav. Jak sám s hrdostí v hlase přiznává, nikdy nebyl výrazně nemocný a neužívá žádné léky. „Asi rovnou umřu zdravý“, komentuje.

Průměrný rozdíl mezi předčasným a řádným starobním důchodem je cca 1.200,- Kč. zdroj: ČSSZ

Obracím hovor na téma spoření na stáří a jeho majetku. Pan Josef se pousměje.  „Veškeré úspory jsem vyčerpal, když jsem byl bez práce. Byt jsem nechal manželce při rozvodu a na vlastní už jsem neuměl našetřit…“, dodává Josef. Mezi řečí zároveň uznává, že moc spořivý nebyl. „Peníze jsem vydělat uměl, ale uhlídat je už moc ne. V manželství všechny finance hlídala moje žena“, vysvětluje. Na závěr rozhovoru se ptám, zda jeho již dospělé děti mu v jeho situaci dokážou nějak vypomoci, třeba i finančně. „Ne, děti jsou sice samostatné, ale finančně taky nejsou na tom extra moc dobře. Vlastně občas jim přilepším spíše já“, pokyvuje hlavou. Loučím se s Josefem podáním ruky a přáním pevného zdraví. Jeho stisk je opravdu ocelový.

Do předčasného důchodu odchází stále více lidí. Od roku 2000 se počet trvale krácených důchodů více než ztrojnásobil a tento trend bude zřejmě pokračovat. zdroj: ČSSZ

Potud příběh důchodce, který ničím nevybočuje. Důchodce, který si nestěžuje a není zahořklý. Od státu nic nechce, vyjma skromného důchodu, který si za svou (téměř) celoživotní práci možná „předplatil“ několikanásobně. Bohužel, je to až příliš zažitý mýtus, že pokud člověk celý život poctivě pracoval a platil sociální pojištění, stát se o něj v důchodu plně postará. V průběžném důchodovém systému pracující člověk odvádí sice sociální pojištění, nicméně vybraná částka se nikde neukládá ani nespoří, jde rovnou na aktuální penze současných důchodců. Pouze v budoucnu může doufat, že nastávající generace bude v tomto modelu pokračovat a zaplatí i jeho penzi. Každopádně, určitý díl odpovědnosti za svou budoucí výši penze si každý musí nést sám.

I tímto problémem se bude zabývat Komise pro důchodovou reformu pod vedením profesora Martina Potůčka.

Jan Kubica (autor je externím spolupracovníkem Odborné komise pro důchodovou reformu)

________________

pozn. Na přání respondenta bylo jeho jméno pozměněno, dotyčný je ročník 1950 a má trvalé bydliště v Moravskoslezském kraji, jeho důchod je trvale krácen o 1.600,- Kč.

Autor poskytl souhlas se zveřejněním příspěvku na webových stránkách Odborné komise pro důchodovou reformu. Příspěvek nevyjadřuje názor Odborné komise pro důchodovou reformu, nýbrž pouze osobní názory a zkušenosti autora.

 

AdminPříběh obyčejného důchodce

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *